Budu trochu předbíhat, když přiznám, že ten nejcennější – zlatý zůstal po dlouhé době, či snad vůbec poprvé co Slovinsko navštěvuji, doma, tedy ve Slovinsku. A to přesto, že česká sestava byla dosti silná v čele z Járou Wernerem - pátým z letošního Mistrovství Evropy. Z celkových 23 posádek bylo 9 českých, z nich pak 8 v top ten, nicméně ani rok od roku méně početní Slovinci dobu nezaspali a čtyři posádky nás přivítali ze zcela novými firebally od švýcarského Duvoisina.
Po letech kdy jsme pravidelně navštěvovali slovinskou Izolu a její race area nám zdomácněla, nastala, vinou opravy přístavu v Izole, změna a závod byl přeložen do nedalékého klubu Pirat, který leží mezi Piranem a Portoroží v zálivu, jehož polovnina již náleží Chorvatsku.
Myslím, že změna neškodí a většina ji i přivítala, měla však, jak to bývá, své klady a zápory.
Mezi ty kladné stránky patřila už změna samotná, namísto pobývání na parkovišti v Izole, jsme kotvili v klasickém jachťáku, blízký Piran, je velmi pěkné přímořské mestečko a na druhé straně Portorož nabízí spoustu kulturního vyžití. Díky Jendovi Krátkému jsme se ubytovali všichni v jednom penzionu pět minut od jachťáku, takže super.
Nevýhodu bych viděl asi jen v závodním prostoru, který byl situován právě do zálivu a tak zvláště při vládnoucím severním větru, dopadajícím na vodu přes břeh, připomínaly podmínky spíše jezerní jachting a to jak nárazovým a méně stabilním větrem, tak i menšími vlnami.
Po průjezdu zasněženými Alpami jsme dorazili jsme ve čtvrtek večer a stihli se ještě přihlásit do závodu, ubytovat se, dát si v Portoroži pár pivek a vyčkat příjezdu ostatních účastníků zájezdu. Páteční ráno nás uvítalo, jak jinak :-), slunečnou oblohou, na hladině byly už z terasy našeho penzionu zřetelné poryvy větru, který vanul od břehu.
Za trošku skákavého a nárazovitého větru 4-7 m/s jsme v pátek odjezdili čtyři rozjížďky, ve kterých s přehledem panoval Jarda s Milhausem, zdatně jim sekundovali SLO 14989 a následovali s dvěma dvojkami Šáryn s Jirkou a dále Zipp s Jéňou. Nám s Jíťou dost otrávil odpoledne a večer protest, který, aniž by nám to dal na vědomí, podal SLO 14985, přesto se asi dvě hodiny projednával, navíc dopadl v náš neprospěch a připravil nás tak o pětku a škrtačku, neboť vypsaná byla jen jedna po pěti rozjížďkách.
Na véču jsme jeli kousek za Portorož, byla pizza a pivko, žádné velké juchání, všichni toho měli po cestě a celém dni stráveném na moři tak akorát...
Sobota byla slunečná, nicméně vítr byl, tak jak slibovala předpověď, slabší a stočený více k západu. Rozhodčí nás tentokrát přece jen vyvezl dále od zálivu směrem k otevřenému moři, i čtvercová trať se mu povedla výrazně lépe než v pátek, první bočák byl OK a druhá – kratší stoupačka již zajímavější, nicméně vítr mezi 2-4m/s nepřinesl v odjetých čtyřech rozjížďkách příliš pozitivních zážitků. Podmínky evidentně sedly nejlepšímu ze Slovinců a ten se, stejnými výsledky jaké předvedl v pátek Jarda, ujal vedení. My s Jíťou jsme páteční křivdu hodili za hlavu a druhými nej-sobotními výsledky se propracovali na třetí místo. Po toho dne třetím Jardovi měli nejstabilnější výsledky Šnajdrojc a Kraťasové, ti si ale dobře rozjeté rozjížďy pokazili v závěrech. Pořadí se tedy řádně promíchalo, na prvním místě se usadila domácí posádka, za nimi Jarda s Mildou, na třetím jsme si my s Jíťou stihli udělat několikabodový náskok na shodně obodované Kraťase a Zippa s Jéňou, na které dotíral SLO 14987 a Šnajdři si polepšili na osmičku.
Večeře – polévka, jídlo a pivko, se konala tentokrát kousek od jachťáku, byla spojená i s projekcí fotek, nicméně se opět žádná družná pařba nekonala, i když jsme se s Jíťou, Jéňou a Ondrou Krátkejch snažili situaci zachránit a dali s pár Slovinci několik piv navíc, abychom jim popsali skvělé prostředí příštího mistrovství Evropy a také jim objasnili, že v Budějcích opravdu tramvaje nejezdí a po Budvaru bolí hlava, zatímco Gambáč je dobrej akorát jako urychlovač stolice:-)
I nedělní ráno nás uvítalo skoro jasnou oblohou, na vodě běhaly poryvy tak, jako v pátek, nicméně předpověd slibovala trochu tvrdší podmínky. Před prvním startem bylo znát, že vítr postupně nabírá na síle a v době startu chodili už pěkné i když opět trochu točivé nárazy. Přesto nebo přávě pod tíhou vědomí, že se pojedou jen dvě až tři rozjížďky a že už nic pokazit nesmíme, jsem trochu zaskočeně podcenil start. To, na sice dobře postavené, ale krátké trati nebylo zrovna optimální. Na štěstí jsme hned po prvním vyhození spinakru a skvělé práci kosatníka, projeli větší část pole a konkurenci měli pod kontrolou. Nejlepší ze Slovinců ukázal, že i tvrdší podmínky zvládá a druhému Járovi se celkové vítězství opět vzdálilo, třetí proletěli cílem dobřichovičtí. Už dojezd do cíle na bočák bez spinakru byl dost na krev a před poslední rozjížďkou závodu už regulérně bušilo. Hlavní plachta k nepotřebě a při nevhodně stočeném nárazu řada závodníků vysekávala kosatky. Start jsem tentokrát nepodcenil, a tak jsme se k bílé bójce prodrali na čtvrtém místě. Najet si před vyhozením spinakru trochu výšky bylo na místě a když jsem v polovině kurzu na dotaz, jestli to ze spinakrem myslím vážně, odpověděl „jasně“, byl díky opravdu pořádnému poryvu zahájen let, který měl pravděpodobně, po lehkém odpadnutí u modré, skončit až v Itálii. Na další na dotaz jestli v tomhe chci halzovat byla již odpověď záporná. S celkem klidnou hlavou a po shlédnutí nepěkné halzy třetího Jirky s Šárynem, zakončené koupelí, jsme se shodli, že spinakr půjde dolů a po kravákovi jsme letěli na bočák a bez ztráty místa na červenou. Dotírající Milanos se vyřadil dvěma kachnama sám a tak jsme celkem bezpečně udrželi třetí místo za Slovinci a Járou. Po průjezdu cílem velká radost , tím větší, že to byla poslední rozjížďka závodu a naše umístění v ní bylo zároveň i celkové. Vyrovnanými výkony v silném větru se na čtyřce udrželi Zipp s Jéňou a pozici vylepšil Milanos, naopak Kraťasové se propadli za páté Slovince, což Honzík, soudě podle úsměvů před nedělními rozjížďkami, zřejmě nečekal. Po dlouhé době tedy zůstává slovinská trofej doma, ostatní pohárky putují do Čech, stejně jako většina umístění v top ten.
Přes předpověď slibující chladné počasí různé oblačnosti, bylo nakonec opět skoro jasno a při nedělním balení nás hřálo příjemných 19°C, fakt se nám domů nechtělo!
CZE 14521